Historie Sboru dobrovolných hasičů

V době, kdy bývaly vesnické domy a všechny vesnické objekty převážně dřevěné, kryté došky nebo šindelem, hrozba požáru byla neustálá. Svítilo se loučemi, petrolejovými lampami, svíčkami apod. K požáru docházelo velice snadno, který se nezřídka rozšířil na celou vesnici či město. Někdy to zavinil blesk, jindy samovznícení, ale ani úmyslné založení požáru nebylo výjimkou.

Ještě před vznikem organizací dobrovolných hasičů bylo povinností obecního představenstva, činit vše pro zamezení požárů a v případě jejich vypuknutí mít k dispozici nějaké, na tehdejší dobu, přiměřené prostředky k jejich hašení. V záznamech o obecním jmění obce Česká Jablonná se např. v roce 1887 nachází také seznam těchto věcí: střecha nad hasičským nářadím, dvě ruční stříkačky „berlovky“, dva džbery se železnými obručemi, jedenáct košů na vodu (zřejmě byly konopné), čtyři háky a tři žebříky. Kde byla tato střecha s uvedeným inventářem umístěna, se nedochovala žádná zpráva. Ruční stříkačky byly vlastně pístové pumpy, které se postavily do nádoby s vodou – k tomu asi sloužily ony dva džbery. K obsluze pumpy stačil jeden člověk a při pumpování stříkala voda z krátké hadice dost vydatně, ovšem jen na malou vzdálenost. Voda se musela k této pumpě donášet v oněch již zmíněných koších.

V našich zemích začaly vznikat Sbory dobrovolných hasičů až ve druhé polovině 19. století. Podle dochovaných zpráv byl první český dobrovolný hasičský sbor založen v roce 1864 ve Velvarech. Snaha o zřizování samostatných hasičských sborů na Českomoravské vysočině se začala výrazněji prosazovat po roce 1870. K nejstarším patří sbory v Golčově Jeníkově (1870), Úsobí a Polné (1872), v tehdejším Německém Brodě, Ledči nad Sázavou a Lipnici (1873). A postupně přibývaly další – v Přibyslavi byl hasičský sbor založen v roce 1875.

K založení sboru dobrovolných hasičů ovšem nestačilo jen nadšení, ale bylo třeba věnovat nemálo finančních prostředků na nezbytné vybavení. A těch nebylo nikdy dost. Proto došlo, zvláště v menších obcích, k zakládání těchto sborů až později.

První dochovaná zmínka o potřebě založit i v České Jablonné Sbor dobrovolných hasičů a poskytnout mu nezbytné vybavení padla na schůzi obecního zastupitelstva dne 7. března 1909. Současně bylo doporučeno, aby se při koupi stříkačky nehledělo jen na „láci“, aby se koupila stříkačka výkonná.

 Ustavující valná hromada Sboru dobrovolných hasičů v České Jablonné se konala 2. května 1909. Zakládajícími členy této společenské organizace se stali tito občané: František Benc č. 1, František Panáček č. 2, Jan Panáček č. 2, Josef Novotný č. 4, Alois Fišar č. 5, Vlastimil Jakeš č. 7, Jan Dobrovolný č. 10, Josef Vlček č. 13, Miloslav Jakeš č. 15, František Vlček č. 17, František Tonar č. 18, Antonín Rychlý č. 19, Jan Němec č. 20, Josef Klement č. 21, Vavřinec Tošer č. 26, František Velín č. 27, František Mokrý č. 28, Václav Panáček č. 29, František Oplíštil č. 34 a        Jan Novotný č. 37.

Prvními činiteli Sboru dobrovolných hasičů byli zvoleni: František Benc se stal starostou sboru, Alois Fišar velitelem, František Mokrý zástupcem velitele a současně byl veden jako jednatel. Jednatelem se však brzy stal učitel František Oplíštil. Jan Dobrovolný byl uváděn jako „hudec“ (trubač). Tehdy se mezi hasiči užívalo oslovení „přítel“.

Dne 22. května 1909 došlo c. k. Místodržitelstvím v Praze ke schválení signálů i návrhu na stejnokroje. Sbor byl včleněn do Havlíčkovy hasičské župy, která měla své sídlo v Přibyslavi a zahrnovala všechny hasičské sbory, které byly vytvořeny v obcích, jež náležely do tehdejšího přibyslavského samosprávného okresu. Ústředním orgánem tehdy byla „Česká zemská hasičská jednota“ – na některých tiskopisech se však také objevuje hlavička „Zemská ústřední hasičská jednota království Českého“.

Nová stříkačka

Podle usnesení obecního zastupitelstva v České Jablonné ještě před ustavující valnou hromadou sboru již 20. dubna 1909 objednána prostřednictvím zástupce Ústřední prodejny stříkaček v Praze čtyřkolová ruční stříkačka v ceně 2 500 K. Součástí dodávky byl ještě naviják se 100 m hadic, 4 m pryžových savic, dvě příruční hadice, dvě proudnice a nápis na stroji měl hlásat

„Česká Jabloná  1909“.      

Do uvedeného vybavení mělo patřit ještě osm přilbic, dvě sekerky, deset opasků, jeden hlásný roh, dvě povelky se šňůrami, deset náprsních štítků a dva jasanové žebříky. Během téhož roku bylo ještě dokupováno 75 m hadic, čtyři páry šroubení, dvě přilby a dva opasky – vše za 169,41 K. Z hasičské knihovny v Náchodě bylo rovněž objednáno několik brožur o hasičských signálech, vyobrazení vhodných stejnokrojů a návrh hasičských stanov.

Z  Prahy byla stříkačka odeslána 26. dubna 1909 a o 4 dny později 30. dubna byla v Přibyslavi vyložena. Montér dodavatele stříkačku vyzkoušel a seznámil hasiče s její obsluhou. Současně vystavil dlužní úpis pro obecní úřad ve výši 2 500 K. Ten představitelé obce podepsali 2. května 1909 a zavázali se ke splácení od roku 1910 do roku 1914 vždy ke 2. květnu po 100 K. Zbývajících 2 000 K. měli splatit ke 2. květnu 1915. Úrok z dlužné částky byl stanoven na 5%, splatný vždy rok dopředu. Pouze první splátku ve výši 125 K bylo dovoleno zaplatit až po Novém roce 1910. Že to se splácením dluhu neměli tehdy lehké, svědčí zápis, v němž obecní úřad žádá na jaře 1910 o odklad splátky dluhu až po žních. Bylo jim vyhověno – ovšem se 6% úrokem z prodlení ve výši 2,96 K, kterou zaplatit museli. Na jaře měli zase desetidenní zpoždění s platbou úroku, což je stálo dalších 17 haléřů.

Dnes se nám mohou tyto částky zdát směšné, ale tehdy měly peníze mnohem větší hodnotu. Vždyť 100 kg brambor stálo v průměru 2 K, 1 kg rýže byl za 80 haléřů, 1 kg másla 1,80 K, jedno vejce 4 haléře a 1 kg hovězího masa byl za 0,80 – 1,40 K. Tomu také odpovídaly výdělky – v roce 1916 se např. platilo sekáčům při žních 4 K za den, k tomu však dostávali stravu.

V roce 1910 byl dluh vůči dodavateli hasičské stříkačky převeden na Občanskou záložnu na Smíchově a od té doby veškerá korespondence i platby směřovaly z České Jablonné právě tam. Do roku 1915 se obecnímu úřadu nepodařilo dluh splatit. Byl mu povolen další odklad a splácelo se tedy po menších částkách dál. Od roku 1916 se však úrok zvýšil na 5,5% a odklad splátky celého dluhu se vždy odkládal z roku na další rok. Ke konci roku 1918 zbývalo ještě zaplatit 1 100 K.         I když je to možná nepříliš zajímavé čtení, přece jen vypovídá mnoho o finančních potížích obcí, v nichž byly ustavovány Sbory dobrovolných hasičů, které se bez náležitého materiálního vybavení mohly stát v případě požáru zcela bezmocnými.

V obtížné finanční situaci žádal Sbor dobrovolných hasičů již při svém založení o peněžní podporu od místních rodáků i nejrůznějších institucí. Někteří této prosbě vyhověli – ing. Jan Kasal věnoval 50 K, Alois Vlček a Ferdinand Vlček dali po 10 K, Občanská záložna v Přibyslavi poskytla 20 K a První česká pojišťovna v Praze také 20 K. Žádost císaři pánu byla zamítnuta přípisem c. k. Okresního hejtmanství v Chotěboři dne 26. 8. 1909. Stejně tak byla zamítnuta žádost, jež směřovala ke Spořitelně města Přibyslavi.

Počátkem roku 1912 vypsal sbor jakési výběrové řízení za účelem dodání látky na hasičské stejnokroje. Firma Vincenc Suchý z Holetína u Hlinska dodala 17 m látky na zhotovení zmíněných stejnokrojů. Zakoupený materiál byl svěřen místnímu krejčímu a rovněž hasiči, Františku Velínovi, k ušití stejnokrojů. Snad proto došlo ke slavnostnímu svěcení ruční stříkačky zakoupené v roce 1909 až dne 27. května 1912. Této slavnosti se zúčastnily hasičské sbory z Přibyslavi, Volešné, Bukové, Nížkova, Poděšína, Nových Dvorů, Velké i Malé Losenice, Vepřové, Českého Šicendorfa, Utína a Brzkova.

Stavba hasičského skladiště

 Hned na jaře roku 1909 se o této stavbě začalo uvažovat. Problémem bylo získání finančních prostředků. Zvolilo se řešení, které bylo snad nejsnadnější. Stanovila se 60% přirážka k běžným obecním daním. Bylo rovněž vybráno vhodné stavební místo a rozhodnuto, že se začne se stavbou hned po skončení jarních polních prací. Kámen se musel buď v obci nalámat popřípadě nalámaný koupit. Cihly byly zakoupeny v Přibyslavi a cementové tašky na střechu v Poříčí. Spoléhalo se také na to, že občané poskytnou bezplatný dovoz materiálu, popřípadě darují stavební dřevo. Provedení stavby včetně všech zednických prací bylo svěřeno Josefu Bencovi z tehdejší Německé Jablonné. Podrobnější písemnosti o přípravě i průběhu výstavby tohoto hasičského skladiště se nedochovaly.

 Od roku asi 1919 je velitelem sboru Josef Novotný č. 32. V letech asi 1928 až 1931 je velitelem Antonín Hrubý. Ve funkci starosty sboru vystřídal Františka Bence r. 1925 Josef Klement č. 21. Od roku 1928 je starostou sboru Čeněk Pártl. Učitel František Oplíštil ze sboru v roce 1921 vystoupil a ve funkci jednatele ho nahradil Jan Němec č. 20. Od roku 1924 je jednatelem učitel Josef F. Šťastný. Kdo byl pokladníkem sboru od jeho počátku, se nepodařilo zjistit. Od roku 1924 je uváděn František Vlček č. 17.

Po skončení I. světové války a vzniku Československé republiky bylo oficiálně zavedeno oslovení mezi hasiči „bratr“.

Od počátku třicátých let je velitelem sboru František Novotný č. 27.  Po něm od roku 1936 tuto funkci převzal Jan Klement č. 24. Jednatelem byl roku 1935 – 1936 učitel Jaroslav Adam. Od něj tuto funkci převzal učitel Rudolf Tyšer. Od počátku třicátých let byl pokladníkem Jan Klement      č. 24, když byl v roce 1936 zvolen velitelem, stal se pokladníkem opět František Vlček.

 Je zcela přirozené, že se počet členů Sboru dobrovolných hasičů v průběhu času měnil. Někteří, především starší členové, končili s aktivní činností a jiní, mladí, se naopak do sboru zapojovali. V meziválečném období, v letech rozvoje samaritánské služby, do zdejšího sboru vstupovaly i ženy a dívky. V roce 1939 bylo např. v naší obci zapojeno do Sboru dobrovolných hasičů 13 mužů a 4 ženy.

Přestavba hasičského skladiště

V roce 1932 začal Sbor dobrovolných hasičů uvažovat o přestavbě hasičského skladiště a přístavbě spolkové místnosti. A znova se získávají peníze, bez nichž by nebylo reálné přikročit k zamýšleným stavebním úpravám. Spořitelní spolek v České Jablonné daroval 40 Kč, Občanská záložna v Přibyslavi 200 Kč, Hospodářská záložna v Přibyslavi také 200 Kč. Od místní Kampeličky si sbor vypůjčil 4 000 Kč. I Jan Klement sboru půjčil 4 000 Kč. Lesní družstvo v Přibyslavi poskytlo borová prkna na okna. Lesní úřad udělil 50% slevu na odebrané dříví. Byli také požádáni místní rolníci o darování dřeva a zajištění dovozu materiálu. Veškeré potřebné dříví rozřezala na své pile v Přibyslavi zcela zdarma firma „Amylon“ a. s.  Stavba se uskutečnila v jarních a letních měsících roku 1934. Náklady činily 8 000 Kč. Plánek s rozpočtem vypracoval stavitel Matějka z Přibyslavi, přičemž jeho zaměstnanci pracovali na stavbě za mzdu. Někteří členové sboru i další občané České Jablonné však vykonávali stavební a pomocné práce zdarma.

 K slavnostnímu předání nově postaveného skladiště došlo v neděli 12. srpna 1934, přičemž proběhla současně oslava 25. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v obci. Dopoledne se konala v místní kapličce mše sv., kterou sloužil místní rodák P. Ferdinand Vlček za zemřelé členy sboru. Odpoledne se odebral průvod k pomníku padlých, kde byl vzdán hold padlým vojínům. Poté došlo k slavnostnímu předání hasičského skladiště, kde promluvil zástupce župy. Nakonec se všichni odebrali na zahradu Jana Hüblbauera, kde se konala lidová veselice se zábavným programem. K oslavě 25. výročí sboru bylo také objednáno 200 ks upomínkových stužek.

Roku 1936 dostal sbor podporu 1 500 Kč z Hasičského fondu a část dluhu tím vyrovnal. O tom, jak byl zbytek dluhu splacen, se doklady nedochovaly. Konaly se však taneční zábavy a divadelní představení, z jejichž výtěžku byly jistě spláceny.

Motorová stříkačka

 V roce 1939 padlo rozhodnutí, že se zakoupí motorová stříkačka značky PS 16 od firmy R. A. Smékal Slatiňany s hadicemi o délce 100 m. Vše bylo v ceně 25 000 Kč. Bez přispění řady občanů České Jablonné by to bylo sotva možné. Dohodnuto bylo, že majitelé polností přispějí částkou 5 Kč z každého svého hektaru. Někteří však věnovali ještě navíc větší či menší částky. Tato sbírka vynesla celkem 3 750 Kč. Obecní úřad věnoval 2 250 Kč, Občanská záložna v Přibyslavi dala 100 Kč. První česká vzájemná pojišťovna poskytla 200 Kč a Česká zemská hasičská jednota v Praze poskytla sboru subvenci ve výši 5 000 Kč. Sbor si dále vypůjčil částku 14 tisíc Kč od Okresní hospodářské záložny v Přibyslavi na 4,5% úrok. Za tuto půjčku se zaručil obecní úřad.

Při počátečním jednání sboru s firmou Smékal bylo dohodnuto, že si starou ruční stříkačku převezme na protiúčet za 4 060 Kč. Sbor si to však rozmyslel a rozhodl, že si ruční stříkačku ponechá. Částku 4 060 Kč musel ovšem sbor uvedené firmě uhradit. Zbytek pohledávky předala firma Smékal Občanské záložně na Smíchově.

Dne 9. července 1939 byla nová motorová stříkačka slavnostně posvěcena, což bylo završeno taneční zábavou.

Střípky historie

Roku 1944 se stal starostou sboru Jan Klement č. 24 a funkci velitele převzal Jan Novotný       č. 39. V letech 1946 – 1948 byl jednatelem učitel Jan Pivnička. Jednatelem byl také František Zrno, který byl členem sboru asi do r. 1957. Od té doby byl jednatelem František Pometlo č. 28.

V roce 1953 došlo ke změně názvu této organizace. Stal se z ní Československý svaz požární ochrany (ČSPO) a jejím členům se začalo říkat požárníci, nikoli hasiči. V jejich čele už nebyl starosta, nýbrž předseda. Z bratrů hasičů se tedy stali soudruzi – požárníci.

 I v poválečném období, v padesátých a šedesátých letech pořádali místní hasiči několik tanečních zábav. Minimálně jedna se konala před stodolou Jana Klementa č. 24. Několikrát se tančilo i na Kašpárkově zahradě. V roce 1969 bylo 60 leté výročí založení sboru. Oslava se konala 20. července, odpoledne bylo námětové cvičení s motorovou stříkačkou. Akce se účastnili členové hasičského sboru z Přibyslavi a Poříčí. Provedena byla ukázka hasebního zásahu na objekty usedlosti č. 7. Vše bylo završeno taneční zábavou na parketu na Kašpárkově zahradě se slavnostním předáním vyznamenání některým dlouholetým členům sboru.

 V roce 1974 zemřel dlouholetý člen a předseda sboru Jan Klement ve věku 72 let. Členem sboru byl 52 roků. S toho byl 8 roků velitelem a plných 30 roků starostou a předsedou sboru. Ve funkci předsedy ho nahradil Jan Novotný č. 39. Funkce velitele se za něho ujal Ladislav Rychlý. Od roku 1977 je velitelem sboru Jan Kučera.

Roku 1984 zemřel dlouholetý člen, velitel a předseda sboru Jan Novotný. Členem sboru byl 53 roků, s toho velitelem 30 roků a předsedou 9 roků. Ve funkci předsedy ho nahradil Jan Kučera. Velitelem se stává Vladimír Novotný č. 4. Od roku 1987 je velitelem Josef Janů č. 48.

 Časem bylo nezbytné vyrobit a na vhodném místě postavit také sušák na hadice. V roce 1974 byl pořízen z iniciativy mladých hasičů a z materiálu, který pro tento účel věnovalo tehdejší JZD a umožnilo práci členům sboru ve své dílně. Práce byla vykonána zdarma. Počátkem 90. let minulého století bylo však nutno sušák posunout z původního místa o kus dál, neboť „Lípa svobody“ začala svými větvemi zasahovat do sušáku.

Ale i hasičské skladiště vyžadovalo údržbu a čas od času také významnější opravy. Koncem  70. let František Pometlo se svými syny Kajetánem a Petrem i s Františkem Niklem celou budovu skladiště postupně podřezali a izolovali ji proti zemní vlhkosti novou lepenkou. Přitom byla opravena i fasáda skladiště a natřena všechna okna. Jmenovaní vykonali všechny práce zdarma. Potřebný materiál na tyto opravy dodal tehdejší Městský národní výbor v Přibyslavi, do jehož správního rámce Česká Jablonná, jakož i některé další obce, od roku 1976 náleží.

Roku 1995 byly vyměněny stropní trámy a zhotoveny nové stropy v celé budově hasičského skladiště a spolkové místnosti. Staré trámy byly napadeny dřevokazným hmyzem. Byla též přeložena střešní krytina a osazeny nové lemovky.

Dne 25. července 1997 byla místnímu Sboru dobrovolných hasičů předána Městským úřadem v Přibyslavi motorová stříkačka PS 12. I když je z roku 1981, byla málo používaná. Byla dodána i s podvozkem a veškerým příslušenstvím.

 V roce 1990 se opět stali z požárníků hasiči. Základní organizace dostala název „Sbor dobrovolných hasičů“. Z předsedů sborů, okrsků a okresních sdružení se znovu stali starostové. Opět bylo nutno nahradit staré, nevyhovující stanovy novými.

V souladu s nimi byl zvolen v roce 1991 starostou místního Sboru dobrovolných hasičů v České Jablonné Kajetán Pometlo a jednatelem Jan Novotný č. 31. Velitelem zůstal Josef Janů.

V souladu s novým uspořádáním a novými stanovami sboru byl v roce 1991 zvolen starostou Sboru dobrovolných hasičů v České Jablonné Kajetán Pometlo a jednatelem Jan Novotný č. 31, strojníkem se stal Pavel Janů.

V roce 2005 došlo k dalším změnám. Starostou sboru se stal Pavel Janů, velitelem Antonín Heiland, jeho zástupce Filip Vanický, jednatelem Kajetán Pometlo a strojníkem Jiří Vlček.